Mizeon 2 - ukázka

"Kromě úřednických krys a zbytku gardy," řekl Jerones, "přežili vojáci na základnách. Tři jednotky. To je něco přes devět set arcidémonů."

"Správně," ozvala se Lennyho pobočnice Adwena. "Na záchranu civilizace nás pořád zůstalo dost."

"Metodiky krizového řízení se ztrátou celého Mizeonu nepočítají," zaškaredil se Ditrux.

"Nepočítají ani se smrtí císaře," přisadil si Keinon.

Seden Arci-Kesall usazený v rohu pokoje, pohazující si s ozubenou dýkou, se hořce usmál. Byl to on, kdo měl v gardě dohled nad administrativou a bylo o něm známo, že se vyzná i v protokolu. "Se smrtí ne, ale s jeho indispozicí ano," prohlásil. "Musíme ustanovit regenta. Hierarchie je jasně daná: První je na řadě císařův sekretář. Ten tu není. Pak jsou to radní. Pokud všichni padnou, což se nejspíše stalo, dostávají příležitost arciknížata podle pořadí linií. Až ve čtvrtém sledu jsou nejvyšší důstojníci."

"Z arciknížat přežili Šlupka a Sibiel," ozvala se Adwena.

"Já na takové sračky vážně nemám nervy," zahučel zlověstně Šlupka. "Každého hnidopicha bych sežral! Podporuju na ten post Sibiela. Navíc je ze třetí linie a já až ze čtvrté. Má přednost. "

"Sibiel vzteklý Arci-Quinn?" vyprskla Adwena. Když se na ni Sibiel za tu poznámku hrozivě zamračil, vycenila na něj do špiček vybroušené přední řezáky.

"Má za sebou adaptační turnus," přidal se Seden a ponuře Sibiela přejel pohledem. "Není záruka, že bude stabilní."

"Zajímalo by mě, Sede," Keinon se na bratra velitele Chřtánu jedovatě podíval, "jak stabilní bys po Seenově drezuře zůstal ty."

Těžký pevně vycpaný relaxační polštář, doposud pokojně spočívající na zemi, se sám od sebe vymrštil do vzduchu a plácl Keinonovi do tváře.

"Co to, kurva?" zavrčel Keinon.

Rozhostilo se ticho. Seden, protože to byl on, kdo poslal polštář do boje, vstal. "Nestrkej mi pod nos mého bratra, Kei," zavrčel. "Nemám s jeho sračkami nic společného! Jenom dávám do placu fakta!"

Sibiel se kolem sebe naštvaně rozhlédl. Nejdřív se o něm baví, jako kdyby tu nebyl, a potom se začnou prát. "No, zatím jsem nikomu játra nevyrval," zahučel temně. Ukázal na nešťastný polštář: "Ale jestli budete plýtvat interní magií na pitomosti, tak to zkusím."

"Beru na vědomí," odsekl Seden a s rázným dupáním velitelovu pracovnu opustil.

"Vrátíme se k jádru věci?" řekl mírně pobaveně Jerones.

"Osobně proti Arci-Quinnovi nic nemám," poznamenala smířlivě Adwena.

"Je to sice idiot," zahučel blahosklonně Ditrux (ten ignorant se ani nepokusil vstát a vrátit plukovníkovi jeho židli), "ale v takové idiotské situaci by to mohlo mít smysl."

"Brečíte na špatném hrobě," přerušil jejich dohadování Sibiel. To tak! On žádného regenta dělat nebude! "Nevěřím, že jsou všichni ostatní kandidáti mrtví. Mohli utéct, jakmile to začalo."

Říkal to přesvědčivě, ale vzápětí se přistihl, že o tom pochybuje. Každý arcikníže, a mezi nimi i tací, které Sibiel nesnášel, určitě dodrželi zavedené postupy pro civilní krizové situace. Po zjištění, že se žene pohroma, se bezprostředně stáhli k rodinám, aby je ochránili. Padlí s tím museli počítat. Snad proto existovala mezi prvními otřesy a konečným výbuchem časová prodleva. Aby se mohly rodové linie shromáždit na svých sídlech. Padlí si ušetřili práci. Počkali, než se jednotlivé arci-domy dají dohromady, a pak udeřili.

"A ještě je tu Essius," pronesl do ticha, vděčný za ten spásný nápad. "Pokud nemám důkaz, že je mrtvý, pořád můžeme počítat s ním."

"Polokrevný?" pípla Adwena.

"Jo, polokrevný!" zasyčel Sibiel. "A co?"

Nemohl uvěřit, že ten šťoura se šroubovákem je na mraky. Odmítal se smířit s pomyšlením, že sestry a matku už nikdy neuvidí

.