Krycí jméno Hortenzie UKÁZKA

Jestliže je čtvrtek, musíme být na Marsu, pomyslel si Johny Doe pohrdavě při pohledu na vesmírnou loď Zelená hvězda stojící na přistávací dráze. Loď patřila cestovní agentuře Startravel. Startravel se specializoval právě na zájezdy typu vesmír za deset dní. Tyto výlety byly poslední dobou populární obzvlášť mezi movitějšími obyvateli planety B3Y. Mnoho z nich obdarovávalo takovým zájezdem své pubertální potomky.

Johny Doe svého času uvažoval nad práci pro Startravel, požadovali tam však bezúhonný životopis. Johny Doe si velkou část svého života nepamatoval, což se těžko dá považovat za bezúhonný životopis. Mohl sice životopis zfalšovat, ale zas až tak mu na té práci nezáleželo.

'Bezúhonný životopis, to jsou ale kraviny, pomyslel si znechuceně. Jako by nebylo veřejným tajemstvím, že piloti Startravelu dělají konkurenci počestným pašerákům, takovým jako Johny Doe.

Za normálních okolnosti Doe nic neměl proti pilotům Startravelu pašujícím malé množství nepříliš významného zboží a o tom, že ho ve Startravelu nechtěli zaměstnat, si myslel: jejich ztráta, že nechtěli nejlepšího pilota ve vesmíru a okolí. Ale teď byl naštvaný na celý vesmír (a blízké okolí), protože podruhé v životě přišel o náklad.

V dnešní době se nedá nikomu věřit, ani zkorumpovaným úředníkům, přemítal naštvaně.

Kdyby pašoval něco důležitého, třeba zbraně, nebo nějaké jiné nelegální zboží necítil by se jeho zabavením orbitální stráži z X8 tak ukřivděný. Ale on tam přece vezl jen náklad čokolády! Na některých planetách byla čokoláda zakázanou drogou, ale ne na X8. Tam byla prostě, jako mnoho jiných věcí, nedostatkovým zbožím. Určitě ti z orbitální stráže teď na černém trhu obchodují s jeho čokoládou, místo aby se slušně a čestně nechali podplatit.

A tentokrát stěží mohl Doe počítat s tím, že mu někdo vynahradí ztráty.

Vzpomínky mu mimoděk zaletěly o několik let zpátky. Pašoval tehdy zbraně na jednu z těch banánových planet, na kterých probíhá permanentní revoluce. I když tamní revolucionáři neměli příliš financí, měli zboží, které mohl Doe úspěšně prodat na jiných planetách. Byl si jistý, že udělal dobrý obchod.

Ta jistota ho opustila ve chvíli, kdy dělal vnější předletovou kontrolu vesmírné lodě.

"Máte ještě nějaké volné letenky?" uslyšel za sebou.

Obrátil se. Před ním stal štíhlý, asi o hlavu menší mladík v maskáčích. Doe si pomyslel, že je to nějaký puberťák, co chtěl na vlastní oči vidět revoluci a teď, když začala, zjistil, že to není žádná legrace.

"Máte ještě volné letenky?" zopakoval mladík takovým tonem, jako by Doe byl nějaká pokladní někde na kosmodromu na mírové planetě.

"Nemáme," odvětil Doe ironicky. Hraje si na drsňáka, pomyslel si a rozhodl se, že v žádném případě ho odsud nevezme. Kdyby pěkně poprosil, tak snad, ale když chce ze sebe dělat drsňáka, ať si tu revoluci hezky užije až do konce.

Mladík neměl v úmyslu o nic prosit. Nahlédl do nákladového prostoru a prohlásil:

"Našlo by se místo. Stačí vyhodit ty bedny."

Tohle bylo na Doea příliš.

"Cože? Poslouchej ty skrčku jeden… když tě rodiče pustili na tuhle planetu, ať tě odsud taky dostanou. Já tě odsud tahat nebudu."

Mladík překvapeně zakroutil hlavou, jako by nechápal, co tak pilota naštvalo.

"Nemusíš letět. Potřebuju jenom tvoji loď. Myslíš, že jenom ty s tím umíš létat?"

"Na které planetě dávají pilotní licenci ve školce?" zasmál se Doe ironicky. Měl vážně dost tohohle drzouna. Rozmáchl se, aby mu jednu vrazil, ale najednou ležel na zemi a na krku cítil ostří nože. Před očima uviděl vlastní náhrobek.

Mladík zavolal něco v nějakém nesrozumitelném jazyce a z poblízkého lesíku vyšli tři lidé. Stejně jako jejich velitel měli na sobě maskáče, ale na rozdíl od něj vypadali jako vojáci. Dva nesli na nosítkách těžce raněného civilistu. Třetí, obr postavou připomínající medvěda, řekl něco v té neznáme řeči. Doe rozuměl jen tolik, že tituluje mladíka kapitáne.

Kapitán, který nevypadal jako kapitán, vydal nějaký rozkaz. Jeho lidé položili nosítka na zem a začali z nákladového prostoru vyhazovat náklad. Doe chtěl protestovat. Ale těžko se protestuje s nožem na hrdle.

"Dej pryč ten nůž," řekl.

"Znamená to, že letíš s námi?"

"Blbá otázka."

Kapitán posadil "medvěda" v křesle druhého pilota a odešel do nákladového prostoru postarat se o raněného.

Johnymu Doe nezbývalo nic jiného než vystartovat. Podíval se oknem na bedny rozházené po přistávací ploše. Rezignovaně vzdychl a zapnul motor. Když byli na orbitu, rozhodl se přerušit trapné ticho.

"Necháš si rozkazovat od toho holobrádka?" zeptal se.

Voják neodpověděl a Doe si uvědomil, že on přece taky poslouchá toho holobrádka.